Add parallel Print Page Options

Lajeeˇ taang˜ Paaˉ có̱o̱ˈ˜ Bernabé fɨˊ Iconio

14  Jo̱ mɨ˜ caguilíingˉ i̱ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé fɨˊ Iconio, cangotáaiñˈ˜ co̱lɨɨng˜ fɨˊ dsíiˊ guáˈˉ quiáˈˉ dseaˋ góorˋ dseaˋ Israel e siˈˊ fɨˊ jo̱ lɨ́ˈˆ laco̱ˈguɨ quɨ́ˈˉ tɨ́ɨiñˋ. Jo̱ co̱ˈ guiarˊ jaléˈˋ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ laˈeáangˊ có̱o̱ˈ˜ e ˈgøngˈˊ quiáˈˉ Jmɨguíˋ quiáˈˉ Fidiéeˇ, jo̱baˈ fɨ́ɨmˊ dseaˋ Israel có̱o̱ˈ˜guɨ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel jáˈˉ calɨ́iñˉ jaléˈˋ e júuˆ do ie˜ jo̱. Jo̱ dsʉˈ jaléngˈˋ dseaˋ Israel i̱ jaˋ jáˈˉ lɨ́ɨngˋ e júuˆ e guiaˊ i̱ dseaˋ góorˋ i̱ siiˋ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé, canaaiñˋ jmɨgǿømˋbre i̱ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel e laco̱ˈ dseaˋ íˋ nijmérˉ e ˈníˈˋ níiñˉ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ do. Jo̱baˈ mɨ˜ canaangˋ calɨ́ˉ lado, huǿøˉbɨ caje̱ˊ i̱ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé fɨˊ jo̱ e guiarˊ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ e jaˋ ˈgóˈrˋ jí̱i̱ˈ˜ co̱o̱ˋ, co̱ˈ ta˜ dsíirˊ e eáamˊ jmɨcó̱o̱ˈ˜ Fíiˋnaaˈ Fidiéeˇ quiáˈrˉ. Jo̱ i̱ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé cangɨ́ɨiñˋ quiáˈˉ Fidiéeˇ e nijmérˉ jaléˈˋ e li˜ e quɨ́ɨˈ˜ jmɨɨ˜. Jo̱ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e jo̱ jmili˜ Fidiéeˇ e jáˈˉ e júuˆ e guiaˊ i̱ dseaˋ do quiáˈˉ jial ˈneáangˋ Fidiéeˇ dseaˋ jmɨgüíˋ. Jo̱ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ seengˋ e fɨɨˋ Iconio do tú̱ˉ ˈléˈˋ caˈuíiñˉ; co̱o̱ˋ ˈléˈˋ casíngˈˉ uii˜ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ Israel i̱ jaˋ caˈíngˈˋ júuˆ e caguiaˊ dseaˋ do, jo̱guɨ co̱o̱ˋ ˈléˈˋguɨ casíngˈˉ uii˜ quiáˈˉ i̱ dseaˋ apóoˆ do. Jo̱ jaléngˈˋ dseaˋ Israel i̱ jaˋ caˈíngˈˋ e júuˆ do có̱o̱ˈ˜guɨ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel casɨ́ɨiñˉ røøˋ có̱o̱ˈ˜ jaléngˈˋ dseata˜ e quiáˈˉ nijmeáiñˈˋ gaˋ i̱ dseaˋ apóoˆ do, jo̱guɨ nijmɨhuɨ́ɨngˋneiñˈ có̱o̱ˈ˜ layaang˜ cu̱u̱˜. Jo̱ dsʉˈ mɨ˜ calɨñiˊ Paaˉ có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé lají̱i̱ˈ˜ e ɨˊ dsíiˊ i̱ dseaˋ do e gabˋ nijmeángˈˋneiñˈ, jo̱baˈ cangolíiñˆ e sɨˈíˆ jmɨˈǿngˈˋ yaaiñ˜ fɨˊ Listra có̱o̱ˈ˜guɨ fɨˊ Derbe, co̱o̱ˋ fɨɨˋ e néeˊ lɨ˜ se̱ˈˊ Licaonia, jo̱ fɨˊ jo̱b caguiarˊ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ.

Mɨ˜ casɨˈlóˈˋ dseaˋ cu̱u̱˜ i̱ Paaˉ do fɨˊ Listra

Jo̱ mɨ˜ caguilíiñˉ fɨˊ Listra, fɨˊ jo̱ niseengˋ jaangˋ dseañʉˈˋ i̱ nicaang˜ tɨɨˉ latɨˊ mɨ˜ cangáaiñˈ˜, jo̱ jaˋ líˋ ngɨ́rˉ jí̱i̱ˈ˜ capíˈˆ. Jo̱ dob guiiñ˜ e núurˋ júuˆ e guiaˊ i̱ Paaˉ do. Jo̱ mɨ˜ cangángˉ i̱ Paaˉ do dseaˋ do, dsifɨˊ lajo̱b calɨlíˈrˆ e i̱ dseaˋ do jábˈˉ lɨ́ɨiñˋ e quɨ́ɨbˈ˜ Fidiéeˇ jmɨɨ˜ e nijmiˈleáangˉ írˋ. 10 Jo̱ dsifɨˊ lajo̱b cajíngˈˉ i̱ Paaˉ do casɨ́ˈrˉ i̱ dseaˋ jlúungˈ˜ do e féˈrˋ teáˋ jo̱ cajíñˈˉ:

—¡Ráanˈˉ, jo̱ jmeeˉ sínˈˉ røøˋ!

Jo̱ dsifɨˊ lajo̱b caˈɨ́ɨngˉ i̱ dseañʉˈˋ do, jo̱ lajo̱b casíngˈˋ ˈñiaˈrˊ jo̱ canaaiñˋ ngɨˊbre. 11 Jo̱ mɨ˜ cangáˉ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ teáangˉ do ie˜ jo̱ lají̱i̱ˈ˜ e cajméeˋ Paaˉ có̱o̱ˈ˜ i̱ dseaˋ jlúungˈ˜ do, dsifɨˊ lajo̱b canaaiñˋ féˈrˋ teáˋ có̱o̱ˈ˜ jmíiˊ quiáˈrˉ e éeiñˋ i̱ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé jo̱ jíñˈˉ:

—Gángˉ diée˜ nɨcagüɨlíingˉ jee˜ jneaa˜aaˈ i̱ lɨ́ɨngˊ la lɨ́ɨngˊ dseaˋ jmɨgüíˋ.

12 Jo̱ lajalémˈˋbre féˈrˋ e i̱ Bernabé do lɨ́ɨiñˊ jaangˋ diée˜ quiáˈrˉ i̱ siiˋ Zeus jo̱guɨ i̱ Paaˉ do lɨ́ɨiñˊ jaangˋguɨ diée˜ quiáˈrˉ i̱ siiˋ Hermes, co̱ˈ íˋbre dseaˋ quie̱rˊ nifɨˊ e guiarˊ e júuˆ do jee˜ jaléngˈˋ dseaˋ do. 13 Jo̱ e guáˈˉ fɨˊ lɨ˜ jmiféngˈˊ dseaˋ i̱ diée˜ Zeus do, dob nisiˈˊ dseángˈˉ lɨ˜ íˉ jee˜ fɨɨˋ do, jo̱ i̱ jmidseaˋ i̱ jmóoˋ ta˜ e fɨˊ guáˈˉ jo̱ caguijéeiñˋ jaléngˈˋ güɨtሠjo̱guɨ caguica̱rˇ jaléˈˋ líˆ fɨˊ lɨ˜ neáangˊ i̱ dseaˋ gángˉ do, co̱ˈ ɨˊ dsíirˊ e nijmifémˈˊbreiñˈ do co̱lɨɨng˜ có̱o̱ˈ˜ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ teáangˉ do ie˜ jo̱ lafaˈ jaangˋ diée˜ quiáˈˉbre; jo̱guɨ lamɨ˜ ɨˊ dsíirˊ e nijngáiñˈˉ i̱ güɨtሠdo fɨˊ quiniˇ i̱ dseaˋ gángˉ do e laco̱ˈ nijmiféngˈˊneiñˈ. 14 Dsʉˈ mɨ˜ calɨlíˈˆ i̱ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ i̱ Bernabé do lají̱i̱ˈ˜ e lɨ́ˋ dsíiˊ i̱ jmidseaˋ do có̱o̱ˈ˜guɨ jaléngˈˋ dseaˋ e nijmérˉ có̱o̱iñˈ˜ do, dsifɨˊ lajo̱b caˈguɨ́rˉ sɨ̱ˈrˆ jo̱ cangotáaiñˈ˜ jee˜ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ do, jo̱ canaaiñˋ sɨ́ˈˋreiñˈ có̱o̱ˈ˜ júuˆ e teáˋ:

15 —¿Jialɨˈˊ jmooˋnaˈ lana? Co̱ˈ o̱ˈ diée˜ jneaˈˆ, jneaˈˆ lɨ́ɨˊnaaˈ dseaˋ jmɨgüíˋ laco̱ˈguɨ la lɨ́ɨngˊ ˈnʉ́ˈˋ. Jo̱ cajáˉnaaˈ fɨˊ la uiing˜ jo̱b cajo̱ e cajasíiˈˇnaaˈ ˈnʉ́ˈˋ e ˈnéˉ nitʉ́ˆbaˈ lají̱i̱ˈ˜ e tɨ́ɨngˋnaˈ jmooˋnaˈ lɨ́ˈˆ laco̱ˈguɨ iing˜naˈ jmeeˉnaˈ lana có̱o̱ˈ˜ jneaˈˆ, co̱ˈ jaˋ eeˋ ta˜ íingˆ quíiˉnaˈ jí̱i̱ˈ˜ capíˈˆ e jo̱, jo̱ quɨ́ˈˉ jíingˈˇ yaang˜naˈ fɨˊ quiniˇ Fidiéeˇ i̱ dseángˈˉ jáˈˉ do, co̱ˈ íbˋ dseaˋ cajméerˋ jmɨgüíˋ có̱o̱ˈ˜guɨ guóoˈ˜ uǿˉ có̱o̱ˈ˜guɨ jmɨñíˈˆ, lɨ́ˈˆ lajaléˈˋ e seaˋ laˈúngˉ fɨˊ jmɨgüíˋ. 16 Jo̱ nañiˊ faˈ lamɨ˜ jéengˊguɨ jaˋ cajníingˊ Fidiéeˇ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ e cajméebˋ dseaˋ lɨ́ˈˆ doñiˊ eeˋ jáˉ dsíirˊ, 17 jo̱ dsʉˈ contøømˉ nɨcajméerˋ li˜ e seemˋbre jee˜ jaléngˈˋ dseaˋ jmɨgüíˋ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e guiʉ́ˉ e jmóorˋ, co̱ˈ íˋbre dseaˋ jmóorˋ e seaˋ jaléˈˋ jmɨ́ɨˊ, jo̱guɨ e jlobˈˆ cuøˊ jaléˈˋ e dsijnea˜ fɨˊ ni˜ guóoˈ˜ uǿˉ, jo̱guɨ e seaˋ lalíingˋ jaléˈˋ e quiee˜naaˈ, jo̱guɨ íˋbre cuørˊ e iáangˋ dsiˋnaaˈ cajo̱.

18 Dsʉˈ mɨ˜ cangɨ́ˋ e caféngˈˊ i̱ Paaˉ do jaléngˈˋ i̱ dseaˋ do, guidseaamˆ calɨ́ˈrˉ cajníiñˊ e jaˋ cajngangˈˊ i̱ dseaˋ do jaléngˈˋ i̱ jóˈˋ i̱ sɨˈíˆ nijngáiñˈˉ e nicuǿiñˈˉ i̱ dseaˋ gángˉ do e nijmiféngˈˊneiñˈ lafaˈ diée˜.

19 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, caguilíingˉ co̱o̱ˋ tú̱ˉ mɨ́ɨngˈ˜ dseaˋ Israel i̱ jalíingˉ fɨˊ Antioquía có̱o̱ˈ˜guɨ fɨˊ Iconio. Jo̱ i̱ dseaˋ íˋ cajméerˋ e calɨ́ˉ ˈníˈˋ níimˉ dseaˋ Listra i̱ Paaˉ do, jo̱guɨ casɨ́ɨiñˉ røøˋ e cu̱u̱b˜ nisɨˈlóˈrˋ dseaˋ do, jo̱ lajo̱b cajméerˋ. Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ e casɨˈlóˈˋreiñˈ do cu̱u̱˜, jo̱ cajñúungˋneiñˈ fɨˊ caluuˇ fɨɨˋ co̱ˈ lɨ́ɨiñˉ e cajngamˈˊbreiñˈ do. 20 Dsʉˈ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, caguilíingˉ jaléngˈˋ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ fɨˊ lacúngˈˊ lɨ˜ ráangˋ i̱ Paaˉ do fɨˊ caluuˇ e fɨɨˋ do, jo̱ dsifɨˊ lajo̱b caró̱o̱ˉtu̱iñˈ do, jo̱ caˈíbˉtu̱r e fɨˊ jee˜ fɨɨˋ do. Jo̱ mɨ˜ cajneáˉ e jmɨɨ˜ jo̱, caˈuøømˋ i̱ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé e fɨˊ jo̱, jo̱ cangolíiñˆ fɨˊ co̱o̱ˋ fɨɨˋ lɨ˜ siiˋ Derbe.

21 Jo̱ mɨ˜ caguilíiñˉ fɨˊ Derbe, fɨˊ jo̱b canaaiñˋ guiarˊ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ, jo̱ fɨˊ jo̱ fɨ́ɨmˊ dseaˋ i̱ jáˈˉ calɨ́ngˉ júuˆ e guiaˊ dseaˋ do ie˜ jo̱, jo̱ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáamˉ caˈuíiñˉ. Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, caquɨmˈˉtu̱ i̱ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé fɨˊ Listra có̱o̱ˈ˜guɨ Iconio jo̱guɨ Antioquía. 22 Jo̱ jaléˈˋ e fɨɨˋ na cangɨ́ɨngˊtu̱r caléˈˋ catú̱ˉ, jo̱ caféiñˈˊ jaléngˈˋ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ i̱ seengˋ fɨˊ jo̱ e jaˋ nitiúuiñˈˉ do lají̱i̱ˈ˜ fɨˊ guiʉ́ˉ lɨ˜ nɨteáaiñˉ có̱o̱ˈ˜ Dseaˋ Jmáangˉ; jo̱guɨ casɨ́ˈˉguɨreiñˈ do cajo̱ e jaléngˈˋ dseaˋ i̱ iing˜ e Fidiéeˇ nicá̱ˋ nifɨˊ quiáˈrˉ ˈnéˉ nidsingɨ́ɨiñˉ jaléˈˋ iihuɨ́ɨˊ. 23 Jo̱guɨ caˈnáamˉbɨr fɨˊ laco̱o̱ˋ fɨɨˋ do co̱o̱ˋ tú̱ˉ mɨ́ɨngˈ˜ dseaˋ cǿøngˈ˜ i̱ nicá̱ˋ nifɨˊ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ i̱ seengˋ laco̱o̱ˋ laco̱o̱ˋ e fɨɨˋ do; jo̱ mɨ˜ calɨ́ˉ jo̱, cajméerˋ ayuno e laco̱ˈ jøøngˉguɨr caféiñˈˊ Fidiéeˇ uii˜ quiáˈˉ i̱ dseaˋ cǿøngˈ˜ do. Jo̱guɨ caseáangˊneiñˈ do lajaléiñˈˋ do fɨˊ jaguóˋ Fíiˋnaaˈ Fidiéeˇ, co̱ˈ jábˈˉ calɨ́ngˉ dseaˋ do júuˆ quiáˈˉ dseaˋ íˋ.

Mɨ˜ cangolíingˆtu̱ Paaˉ có̱o̱ˈ˜ Bernabé fɨˊ Antioquía lɨ˜ se̱ˈˊ Siria

24 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ e cataiñˈˉ fɨˊ, jo̱ cangɨ́ɨiñˊ fɨˊ guóoˈ˜ uǿˉ lɨ˜ se̱ˈˊ Pisidia; jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, caguilíingˋtu̱r fɨˊ Perge lɨ˜ se̱ˈˊ Panfilia, 25 jo̱ fɨˊ jo̱b caguiarˊ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ. Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, cangolíingˋtu̱r fɨˊ co̱o̱ˋguɨ fɨɨˋ lɨ˜ siiˋ Atalia. 26 Jo̱ fɨˊ jo̱b cangotáaiñˈ˜ fɨˊ co̱o̱ˋ dsíiˊ móoˊ jo̱ cangolíiñˆ la dsíˋ ni˜ jmɨñíˈˆ carˋ caguilíingˋtu̱r caléˈˋ catú̱ˉ fɨˊ Antioquía lɨ˜ se̱ˈˊ Siria fɨˊ lɨ˜ cajángˈˋ dseaˋ i̱ Paaˉ do có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé fɨˊ jaguóˋ Fidiéeˇ quiáˈˉ e cangoguiarˇ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ fɨˊ jaléˈˋ e fɨɨˋ do. Jo̱ co̱ˈ catóbˈˊ e ta˜ do quiáˈrˉ, jo̱baˈ caquɨmˈˉtu̱r. 27 Jo̱ dsifɨˊ mɨ˜ caguilíingˉtu̱ Paaˉ có̱o̱ˈ˜ Bernabé e fɨˊ Antioquía do, dsifɨˊ lajo̱b caseáiñˈˋ jaléngˈˋ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ i̱ neáangˊ e fɨˊ jo̱, jo̱ cajmeaˈˊreiñˈ júuˆ lajaléˈˋ e guiʉ́ˉ e cajméeˋ Fidiéeˇ có̱o̱ˈr˜ lacaangˋ lɨ˜ cangolíiñˉ do, jo̱guɨ jial cacuøˊ Fidiéeˇ e niˈíngˈˋ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jaˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ Israel júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ. 28 Jo̱ mɨ˜ cangɨ́ˋ jo̱, huǿøˉbɨ caje̱ˊ Paaˉ có̱o̱ˈ˜guɨ Bernabé fɨˊ Antioquía lɨ˜ se̱ˈˊ Siria co̱lɨɨng˜ có̱o̱ˈ˜ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ i̱ neáangˊ fɨˊ jo̱.

In Iconium

14 At Iconium(A) Paul and Barnabas went as usual into the Jewish synagogue.(B) There they spoke so effectively that a great number(C) of Jews and Greeks believed. But the Jews who refused to believe stirred up the other Gentiles and poisoned their minds against the brothers.(D) So Paul and Barnabas spent considerable time there, speaking boldly(E) for the Lord, who confirmed the message of his grace by enabling them to perform signs and wonders.(F) The people of the city were divided; some sided with the Jews, others with the apostles.(G) There was a plot afoot among both Gentiles and Jews,(H) together with their leaders, to mistreat them and stone them.(I) But they found out about it and fled(J) to the Lycaonian cities of Lystra and Derbe and to the surrounding country, where they continued to preach(K) the gospel.(L)

In Lystra and Derbe

In Lystra there sat a man who was lame. He had been that way from birth(M) and had never walked. He listened to Paul as he was speaking. Paul looked directly at him, saw that he had faith to be healed(N) 10 and called out, “Stand up on your feet!”(O) At that, the man jumped up and began to walk.(P)

11 When the crowd saw what Paul had done, they shouted in the Lycaonian language, “The gods have come down to us in human form!”(Q) 12 Barnabas they called Zeus, and Paul they called Hermes because he was the chief speaker.(R) 13 The priest of Zeus, whose temple was just outside the city, brought bulls and wreaths to the city gates because he and the crowd wanted to offer sacrifices to them.

14 But when the apostles Barnabas and Paul heard of this, they tore their clothes(S) and rushed out into the crowd, shouting: 15 “Friends, why are you doing this? We too are only human,(T) like you. We are bringing you good news,(U) telling you to turn from these worthless things(V) to the living God,(W) who made the heavens and the earth(X) and the sea and everything in them.(Y) 16 In the past, he let(Z) all nations go their own way.(AA) 17 Yet he has not left himself without testimony:(AB) He has shown kindness by giving you rain from heaven and crops in their seasons;(AC) he provides you with plenty of food and fills your hearts with joy.”(AD) 18 Even with these words, they had difficulty keeping the crowd from sacrificing to them.

19 Then some Jews(AE) came from Antioch and Iconium(AF) and won the crowd over. They stoned Paul(AG) and dragged him outside the city, thinking he was dead. 20 But after the disciples(AH) had gathered around him, he got up and went back into the city. The next day he and Barnabas left for Derbe.

The Return to Antioch in Syria

21 They preached the gospel(AI) in that city and won a large number(AJ) of disciples. Then they returned to Lystra, Iconium(AK) and Antioch, 22 strengthening the disciples and encouraging them to remain true to the faith.(AL) “We must go through many hardships(AM) to enter the kingdom of God,” they said. 23 Paul and Barnabas appointed elders[a](AN) for them in each church and, with prayer and fasting,(AO) committed them to the Lord,(AP) in whom they had put their trust. 24 After going through Pisidia, they came into Pamphylia,(AQ) 25 and when they had preached the word in Perga, they went down to Attalia.

26 From Attalia they sailed back to Antioch,(AR) where they had been committed to the grace of God(AS) for the work they had now completed.(AT) 27 On arriving there, they gathered the church together and reported all that God had done through them(AU) and how he had opened a door(AV) of faith to the Gentiles. 28 And they stayed there a long time with the disciples.(AW)

Footnotes

  1. Acts 14:23 Or Barnabas ordained elders; or Barnabas had elders elected