Jan 20
Slovo na cestu
Ježíš vstává z mrtvých
20 První den po sobotě, ještě před rozedněním, přišla k Ježíšovu hrobu Marie Magdaléna. Uviděla, že kamenný uzávěr hrobky je odsunut. 2 Běžela k Petrovi a k učedníkovi, kterého měl Ježíš tolik rád, a oznámila jim: „Našeho Pána vzali z hro-bu a nevíme, kam ho položili.“
3-4 Ti dva se zvedli a spěchali ke hrobu. Druhý učedník Petra předběhl a byl tam první. 5 Do hrobu však jenom nahlédl a uviděl prázdné plátno. 6 Ale tu přiběhl Petr, který vešel dovnitř a kromě plátna nalezl 7 i šátek, jímž byla ovázána Ježíšova hlava; ten byl svinutý a položený zvlášť. 8-9 Za Petrem vstoupil do hrobu i druhý učedník, všechno si prohlédl a uvěřil, že Ježíš vstal z mrtvých. Až dosud to totiž stejně jako ostatní nechápal.
Ježíš se zjevuje Marii z Magdaly
10 Oba učedníci se vrátili zpět, 11 ale Marie zůstala u hrobu a plakala. 12 Náhle spatřila v hrobce dva anděly v bílém; seděli na obou koncích kamenné lavice, na níž předtím spočívalo Ježíšovo tělo.
13 „Ženo, proč pláčeš?“ zeptali se jí.
„Vzali mého Pána a nevím, kam ho uložili.“
14 Když to řekla, obrátila se a spatřila, že za ní někdo stojí. 15 Neznámý ji oslovil: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“
Myslela, že je to zahradník, a odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho uložil, a já ho pochovám.“
16 Ježíš jí řekl: „Marie!“
Pohlédla na něj a řekla: „Můj Mistře!“ a poklekla před ním.
17 „Nedotýkej se mne!“ varoval ji Ježíš, „ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci.“ 18 Marie Magdaléna vyhledala učedníky a řekla jim: „Viděla jsem Pána,“ a sdělila jim, co jí uložil.
Ježíš se zjevuje učedníkům za zavřenými dveřmi
19 Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ 20 Potom jim ukázal rány v rukou a v boku.
To byla radost pro učedníky, že zase vidí svého Pána! 21 Ježíš opakoval: „Pokoj vám!“ a pokračoval: „Otec vyslal mne a já vysílám vás.“ 22 Dýchl na ně a řekl: „Přijměte svatého Ducha! 23 Komu budete zvěstovat odpuštění hříchů a kdo je přijme, tomu bude odpuštěno. Komu tu zvěst zadržíte, zůstává ve svém hříchu.“
Ježíš se zjevuje učedníkům včetně Tomáše
24 Toho večera chyběl mezi učedníky Tomáš, kterému přezdívali Dvojče. 25 Ostatní mu o setkání s Ježíšem vyprávěli, ale on pochyboval: „Neuvěřím, dokud neuvidím a neohmatám rány na jeho rukou a boku.“
26 Po týdnu byli učedníci znovu spolu a tentokrát byl s nimi i Tomáš. Dveře byly zase zamčeny, když se Ježíš mezi ně postavil a oslovil je: „Pokoj vám!“ 27 Potom se obrátil k Tomášovi: „Podívej se a sáhni si na mé rány! Už nepochybuj, ale věř!“
28 Tomáš přesvědčen vyznal: „Jsi můj Pán a můj Bůh!“
29 Ježíš mu na to řekl: „Viděl jsi mne, a proto věříš. Cennější však je nevidět a uvěřit.“
30-31 Za dobu svého působení Ježíš před zraky učedníků vykonal mnoho dalších mocných činů, které nejsou v této knize zaznamenány. Ty činy, které jsou zaznamenány, ve vás mají vzbudit víru v Ježíše jako Božího Syna a zajistit vám tak věčný život.
Jan 20
Bible 21
Proč pláčeš?
20 Ráno prvního dne v týdnu šla Marie Magdaléna ještě za tmy k hrobu. Když uviděla kámen odvalený od hrobu, 2 běžela k Šimonu Petrovi a k dalšímu učedníkovi, kterého měl Ježíš rád, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho dali!“
3 Petr se zvedl a spolu s tím druhým učedníkem vyrazili k hrobu. 4 Běželi společně, ale ten druhý učedník Petra předběhl a dorazil k hrobu první. 5 Naklonil se dovnitř, spatřil ležící plátna, ale dovnitř nešel. 6 Po něm dorazil Šimon Petr. Vešel do hrobu a spatřil ležící plátna. 7 Rouška, která mu přikrývala hlavu, však nebyla mezi plátny; ležela svinutá zvlášť. 8 Když potom vešel i ten druhý učedník, který dorazil k hrobu jako první, uviděl a uvěřil. 9 (Ještě totiž nerozuměli Písmu, svědčícímu, že musí vstát z mrtvých.) 10 A tak se ti učedníci vrátili zpět.
11 Marie ale zůstala venku u hrobu a plakala. V pláči se naklonila do hrobu 12 a na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, uviděla sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho u hlavy a druhého u nohou. 13 „Proč pláčeš, ženo?“ zeptali se jí.
„Vzali mého Pána a nevím, kam ho dali,“ odpověděla.
14 Po těch slovech se obrátila a uviděla tam stát Ježíše (nevěděla ale, že je to on). 15 „Proč pláčeš, ženo?“ zeptal se jí Ježíš. „Koho hledáš?“
V domnění, že je to zahradník, odpověděla: „Pane, jestli jsi ho odnesl ty, řekni mi, kam jsi ho dal, ať si ho mohu odnést.“
16 „Marie!“ řekl jí Ježíš.
Obrátila se a zvolala hebrejsky: „Rabboni!“ (což znamená „Učiteli“).
17 „Nedrž mě,“ řekl jí Ježíš. „Ještě jsem nevystoupil ke svému Otci. Jdi ale k mým bratrům a vyřiď jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a k vašemu Otci, ke svému Bohu a k vašemu Bohu.‘“
18 Marie Magdaléna pak šla a zvěstovala učedníkům, že viděla Pána a co jí řekl.
Pokoj vám
19 Večer téhož dne, onoho prvního dne v týdnu, se učedníci kvůli strachu z židovských představených sešli za zavřenými dveřmi. Vtom přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“ 20 Po těch slovech jim ukázal své ruce i bok. Učedníci byli šťastní, že vidí Pána. 21 „Pokoj vám,“ opakoval Ježíš. „Jako mě poslal Otec, i já posílám vás.“ 22 Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. 23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny; komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.“
24 Když tehdy mezi ně Ježíš přišel, jeden z Dvanácti, Tomáš zvaný Dvojče, tam nebyl. 25 Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ „Dokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou,“ odpověděl jim, „dokud prstem nesáhnu tam, kde byly hřeby, dokud nevložím ruku do jeho boku, nikdy neuvěřím.“
26 O týden později byli jeho učedníci znovu uvnitř a Tomáš s nimi. Dveře byly zavřené, ale Ježíš přišel a postavil se doprostřed se slovy: „Pokoj vám.“ 27 Potom řekl Tomášovi: „Polož sem prst. Podívej se na mé ruce. Natáhni ruku a vlož mi ji do boku. Přestaň být nevěřící a začni věřit.“
28 „Můj Pán a můj Bůh!“ zvolal Tomáš.
29 „Uvěřil jsi, protože jsi mě viděl,“ řekl mu Ježíš. „Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili.“
30 Ježíš ovšem před svými učedníky udělal i mnoho jiných zázraků, které v této knize nejsou zapsány. 31 Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.
Copyright © 1988 by Biblica
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.