Kazatel 11
Bible 21
Neskládej ruce
11 Posílej svůj chléb po vodě –
po čase znovu najdeš jej.
2 Rozděl vše na sedm nebo i osm dílů,
vždyť nevíš, co zlého může potkat zem.
3 Když se oblaka naplní vodou,
průtrž se na zemi vylije.
Když spadne strom, zůstane ležet,
ať padl k jihu nebo na sever.
4 Kdo čeká vítr, nikdy nezaseje,
kdo hledí na mraky, nikdy nesklidí.
5 Tak jako nerozumíš cestě větru
anebo zárodku v lůnu těhotné,
stejně tak nerozumíš dílu Boha,
jenž působí to vše.
6 Rozsívej zrána svoje zrno
ani zvečera své ruce neskládej –
vždyť nevíš, zda se zdaří to, či ono,
či zda je stejně dobré obojí.
Raduj se z mládí
7 Jak sladké je světlo; vidět slunce je tak příjemné! 8 Jakkoli dlouho člověk žije, ze všech těch let ať se raduje – ať ale přitom pamatuje, kolik jej čeká dnů v temnotě. Vše, co přijde, je zmar.
9 Raduj se, mladíku, ze svého mládí;
ze srdce vesel se, dokud jsi mlád.
Jdi, kam tě vede tvé vlastní srdce,
za tím, co vidíš svýma očima.
Buď si však vědom, že s tímto vším
před Božím soudem budeš stát.
10 Zármutek si k srdci nepřipouštěj
a všechny potíže drž si od těla –
vždyť dětství a mládí je marnost prchavá!
21st Century Translation (Bible21). Copyright © 2009 by BIBLION, o.s.