Náboženští vůdci usilují o zabití Ježíše

22 Přiblížily se Velikonoce. ² Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.

Jidáš sjednává zradu Ježíše

³ Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení, ⁴ odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení. ⁵ Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu. ⁶ Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.

Učedníci připravují velikonoční večeři

⁷ Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka. ⁸ Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky. ⁹ Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“ ¹⁰ Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte: ¹¹ ‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘ ¹² Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“ ¹³ Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.

Ježíš naposledy večeří s učedníky

¹⁴ Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu. ¹⁵ Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět. ¹⁶ Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“ ¹⁷ Když jim po modlitbě podával kalich s vínem, ¹⁸ řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi. ¹⁹ Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“ ²⁰ Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji. ²¹ Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit. ²² Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“ ²³ Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového. ²⁴ Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější. ²⁵ Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci. ²⁶ U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým. ²⁷ Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží. ²⁸ Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku. ²⁹ Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo, ³⁰ abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“

Ježíš předpovídá Petrovo zapření

³¹ Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí, ³² ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“ ³³ Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“ ³⁴ Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“ ³⁵ Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“ Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“ ³⁶ Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte. ³⁷ Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“ ³⁸ Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“ Ježíš odpověděl: „To stačí.“

Ježíš prožívá muka v zahradě

³⁹ Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli. ⁴⁰ Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“ ⁴¹ Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se: ⁴² „Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“ ⁴³ Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu. ⁴⁴ Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem. ⁴⁵ Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli. ⁴⁶ Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“

Ježíš je zrazen a zajat

⁴⁷ Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil. ⁴⁸ Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“ ⁴⁹ Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“ ⁵⁰ A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže. ⁵¹ Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“ Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho. ⁵² Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra. ⁵³ A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“

Petr zapírá, že Ježíše zná

⁵⁴ Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval. ⁵⁵ Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát. ⁵⁶ Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“ ⁵⁷ Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“ ⁵⁸ Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“ Petr řekl: „To se mýlíte.“ ⁵⁹ Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“ ⁶⁰ Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“ Než to dořekl, zakokrhal kohout. ⁶¹ A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“ ⁶² Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal. ⁶³ Stráž se začala Ježíšovi vysmívat. ⁶⁴ Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“ ⁶⁵ A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.

Židovská rada soudí Ježíše

⁶⁶ Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“ ⁶⁷ On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte. ⁶⁸ A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi. ⁶⁹ Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“ ⁷⁰ Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“ Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“ ⁷¹ Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“